česky english

Nové objevy v elektrodynamice mohou změnit společnost.

Nové objevy v elektrodynamice povedou zcela jistě k odlivu masivních investic z jaderného výzkumu. Na ten se bude pohlížet z hlediska energetické soběstačnosti výrazně skeptičtěji. Jaderným nadšencům začnou docházet argumenty na obhajování efektivity tohoto nákladného výzkumného směru (Současné argumenty jsou např.: využití jaderné fůze v elektrárnách budoucnosti, využití higgsova bosonu k ovládnutí gravitace, a jistě jsou i další... Co se týče prvního argumentu, bude jednodušší využívat již existující super elektrárnu - Slunce. Druhý uvedený argument je spíše zajímavý než realistický. Je to něco podobného jako bychom pro pochopení vzniku života na planetě Zemi umístili na Měsíci obří kanon a začali s ním Zemi odstřelovat.). Vlády i podniková sféra budou směřovat investice do nových technologií, které budou souviset s vojenským i civilním využitím vysokokapacitních jednotek a elektromagnetického warpu. Následné dopady na ekonomiku budou značné. Zejména energetický sektor bude masově využívat možnost kumulace elektrické energie z alternativních zdrojů (slunce, vítr, příliv, aj.). Spíše by se dalo napsat, že energetický sektor zažije největší přeměnu (možná kryzi) všech dob, neboť dojde k diverzifikaci skladování elektrické energie do relativně malých modulů. Jednotliví drobní spotřebitelé si budou moci skladovat např. sluneční energii. To bude mít za následek postupné snižování významu distribučních soustav.

V kontextu fyzikální histore představovaly nové teorie zobecnění starých teoríí. Naopak staré teorie byly speciálním případem nových teorií. Objev elektromagnetického warpu v elektrodynamice však představuje bezprecedentní situaci. Maxwellovy rovnice budou zůženy na nehomogenní magnetické pole. Tento proces bude zajímavý tím, že nehomogenita pole umožňuje zbavit se euklidovské představy s imanencí magnetického pole v takovém idealizovaném prostoru. Toto zůžení dovolí vnímat prostor jako fyzikální entitu se specifickými geometrickými vlastnostmi způsobené magnetismem. Umožní pracovat s prostorem ve 4D. Zjištění, že mohla být věda udržována v dlouhodobém omylu díky vzniku jakési obecné matematicko akademické tradici a vědecké kultuře nás vede k názoru, že dojde i ke změnám ve školství. Do popředí se dostanou alternativní způsoby vyuky s důrazem na samostatnou tvořivost s minimem memorování. Hlavní důraz bude kladen na schopnost efektivně vyhledávat potřebné informace k vyřešení problému. K popisu fyzikálních jevů se bude dostávat většího podílu informatice a tím potažmo simulačním systémům, které se budou neustále aktualizovat (dnes se něco podobné děje například v meteorologii, kosmologii..). Pravděpodobně dojde ke zkracování akademické výuky, která bude ve finále nahrazována praktickou vyukou s přímým zapojením v kolektivech pracovišť závislých převážně na výsledkových a ekonomických aspektech svého působení.

V poměrně vzdálené budoucnosti, bude představovat rozvoj technologie skladování elektrické energie, o několik řádů výš, nejzásadnější posun v ekonomickém prostředí. Důsledkem bude i jiný pohled na produkci, produktivitu a zaměstnanost. Nebude luxus dávat prioritu udržitelností rozvoje ruku v ruce s účelností a ziskem. Do popředí regulatorních podmínek svobodného podnikání se dostanou převážně environmentálními kritéria. Výše uvedené změny budou mít vliv i na celkový pohled smyslu vzdělávání a víry. V dnešní době díky dlouhodobému a globalizovanému vzdělávání dochází k přehnanému důrazu na zaměstnanost a karieru a tím k nechtěnému potlačování významu rodiny. Dojde k zásadním změnám ve filozofii života. Oblast víry nebude striktně kategorizována do jednotlivých náboženských směrů. Bude docházet k postupnému spojování a sjednocování do metasystémů víry jako takové, které se budou vyznačovat individuálním pohledem na víru samotnou.

Na první pohled by se zdálo, že předchozí tři odstavce jsou příliš futuristické a nesouvisí s elektrodynamikou. Je třeba si však uvědomit, že změny v získávání, skladování a přeměny energie jsou zásadní pro budoucí model společnosti. Stačí si vzpomenout na objevitelskou historii.

Aktuality

2 


Jaký je praktický význam našeho objevu fyzikální chyby Maxwellových rovnic ? Můžeme ho aktuálně prezentovat na nezdařeném vynesení družic pro Navigační systém Galileo:
Pokud by byly družice vybaveny pohonnou jednotkou vužívající nový objev přímé přeměny elektrické energie na pohybový impuls (naše lineární jednoimpulsní experimentální prototypy pohonných jednotek dosahují účinnosti okolo 0,02% při příkonu cca 30W), tak by se mise dala elegantně zachránit. Víme, že na družicích je omezené množství paliva, které nestačí na korekci dráhy z elipsy na stacionární kruhovou. Pohonná jednotka využívající tento nový fyzikální jev by problém zvládla za několik týdnů možná měsíců, protože umí přeměnit elektrickou energii v pohybový impuls. Přitom na oběžné dráze se dá vyrobit prakticky libovolné množství elektrické energie přeměnou solární energie.

Průběžně a v rámci možností se budeme snažit zaujat fyzikální akademickou komunitu, aby se zabývala otázkou doložitelné fyzikální chyby v Maxwellových rovnicích. České akademické fyzikální instituci jsme v průběhu roku 2013 učinili nabídku a pozvání ke zhlédnutí nového fyzikálního jevu - zůstala s odezvou zpochybnění od "zeleného stolu" a s bezmeznou vírou v teoretické, učebnícové status quo.

Maxwellova teoretická mise je zastaralá, neboť v určitých mezních situacích technologických řešení nekoresponduje s realitou. (Přitom jeji modernizaci nevidíme v relativistických korekcích, ale v odstranění její podstatné fyzikální chyby.) V dalším článku, který zveřejníme, bude dokladována (experimentálním průvodcem) chybná část teoretické platformy. Zveřejníme několik odkazů přihlášek vynálezů, které získaly status ochrany a měly by být teoreticky v souladu se záměrem vynálezu, ale reálně jsou nefunkční. Tyto patenty, po zjištěné nefunkčnosti, mohou sloužit už jen jako průmyslový a obchodní marketink. Pokud vlastník nevyrobí reálný model nemusí se ani dozvědět, že jeho patent nemá žádné průmyslové využití. Víme například o menším subjektu, kterému byl udělen status republikového patentu (na evropský čeká – možná ho již získal) za jeho řešení elektrického stroje, ale v reálu, zřejmě po zjištění průmyslové nevyužitelnosti, začal aplikovat, na své řešení pohonné jednotky, prvek z cizího funkčního patentu.
Patentový úřad se tak stává jakýmsi protektorem současných vědeckých doktrín a jeho práce je spíše jen "de jure" místo aby byla "de facto" i "de jure".