HVĚZDNÁ SPOLEČENSTVA

Hvězdy většinou nevznikají jednotlivě jako Slunce,ale vznikají hromadně. V zárodečných mlhovinách se většinou najde tolik plynu a prachu aby zde mohly vzniknout dvojhvězdy, trojhvězdy a dokonce někdy i celé hvězdokupy.

Hvězdy jsou spolu vázány do kup nebo vícenásobných systémů. Při pohledu dalekohledem zjistíme že asi polovina všesh hvězd se shlukuje do dvojhvězd nebo hvězdokup. Rozlišujeme dva typy hvězdokup:otevřené a kulové. Otevřené hvězdokupy obsahují desítky až tisícovky hvězd. Skládají se z mladých, modrých a žhavých hvězd pouze několik milionů let. Často bývají obklopeny mlhovinou z níž se hvězdy zformovaly.(př. M45 Plejády neboli kuřátka v souhvězdí Býka.) Hvězdy v otevřených hvězdokupách jsou k sobě gravitačně vázány. Měření pohybu hvězd v systémech je jedinou spolehlivou metodou určení jejich hmotnosti. Otevřené hvězdokupy se nacházejí jedině v disku galaxií Existuje několik otevřených hvězdokup které jsou viditelné i pouhým okem, avšak na většinu znich potřebujeme triedr nebo dokonse dalekohled. Hvědy otevřených hvězdokup nevytvářejí žádné pravidelné obrazce jako je tomu u kulových hvězdokup, které, jak již název vypovídá mají kulovitý tvar.

Obsahem kulových hvězdokup jsou převážně velmi staré, červené hvězdy (až několik miliard let). V kulové hvězdokupě je mnohem více hvězd než v otevřených hvězdokupách. Jejich počet jde řádově až do milionů. V těchto hvězdokupách jsou hvězdy naskládány velmi blízko sebe, proto zde relativně často dochází ke srážkám hvězd. Typickou představitelkou kulových hvězdokup je M 13 v souhvězdí Herkula, která je za dobrých pozorovacích podmínek viditelná i prostým okem. Kulové hvězdokupy pravděpodobně obsahují mnoho bílých trpaslíků, kteří však jsou velmi slabí na pozorování i těmi největšími dalekohledy. Sdružují se kolem centrální výdutě galaxie a tvoří tzv. "galaktické halo".V Mléčné dráze je okolo 200 kulových hvězdokup, zatímco v jiných galaxiích je jich mnohem více. Průměr kulové hvězdokupy je asi 100 světelných let.

Dvojhvězdy a asociace.

Dvojhvězdy obíhají kolem společného těžiště, které je blíže těžší hvězdě. Také je rozdělujeme do několika skupin. Jednou z nich jsou "optické" dvojhvězdy. Takové dvojhvězdy spolu v prostoru nemají nic společného. Pouze se na obloze jeví blízko sebe. Takovou dvojhvězdou je třeba Alcor a Mizar ve Velké Medvědici. Dalším typem jsou "fyzické" dvojhvězdy, kterých je opět několik typů. Prvním z nich jsou "spektroskopické" dvojhvězdy. Na obloze se jeví jako jedna hvězda ale ve skutečnosti jsou to hvězdy dvě. O jejich existenci se můžeme dovědět pouze z jejich spekter. Pokud jedna složka přechází před druhou a tento zákryt je ze Země pozorovatelný, hovoříme o "zákrytové dvojhvězdě", nebo o zákrytové proměnné hvězdě. Jako příklad uvádím dvojhvězdu Algol v souhvězdí Persea.

"Interagující dvojhvězdy" jsou tak blízko sebe, že jedna složka přitahuje hmotu z druhé. U dotykových (kontaktních) dvojhvězd už obě složky sdílejí svou atmosféru. Interagující dvojhvězdy mohou být často proměnnými hvězdami a také bývají silnými zdroji rentgenového záření.

"Hvězdné asociace" se vyznačují malým počtem členů stejného původu. Asociace se rýchle rozpadají a prolínají se s ostatními hvězdami. Shromažďují se zde mladé hvězdy. Brzy se rozpadají.

-Asociace typu OB-jsou tvořeny mladými a žhavými hvězdami spektrálního typu O-B2. Například některé hvězdy ze souhvězdí Orion. Vyznačují se velkou hmotností a svítivostí.

-Asociace typu T- Členové těcho asociací mají malé hmotnosti.Hvězdy jsou často obklopeny prachoplynovou mlhovinou, která zastiňuje světlo hvězd. Zaří převážně v infračerveném oboru elektromagnetického záření, někdy i více než ve viditelném světle.Pojmenování dostaly podle proměných hvězd typu T Tauri.

"Astrometrické dvojhvězdy" jsou takové dvojhvězdy, znichž jedna složka je neviditelá. Prozradí se pouze z gravitačních účinků na druhou složku. To poznáme pomocí Dopplerova jevu - změna vlnové délky světla vyvolaná vzájemným pohybem pozorovaného objektu a pozorovatele.

M.I.